Krásný Anglický kokršpaněl, milé povahy a pevného zdraví. To je náš cíl.
Svého
prvního psa jsem si pořídila v únoru roku 1998. Věděla jsem, že chci kokříka,
ale o pohlaví rozhodl osud. Když jsme po domluvě přijeli k chovatelce měla již
jen
jedno štěně. Byl to zlatý pejsek. Při pohledu na jeho matku a pak štěně
samotné bylo rozhodnuto. To bylo v pátek, měli jsme víkend na rozmyšlenou.
V neděli už byla naše rodina o jednoho člena bohatší. Do rodiny přišel malý
zlatý raneček s honosným jménem Andy Queen Hesed. Tehdy jsem vůbec netušila
podle čeho se štěně vybírá. Pro mě bylo rozhodující, že chci zlatého kokra a
nechtělo se mi jet daleko... Jak začátečnické uvažování! Já ale dopadla dobře a
vybraný pejsek měl nejen výstavní ambice, ale později se ukázalo, že i lovecké.
Naštěstí, protože nebýt toho, nevím zda bych se stala aktivním chovatelem.
Na
podzim téhož roku zasáhl osud podruhé. Seznámila jsem se s Kamilou Šimberskou (Kratochvílovou) (Meocammeo) a ta mě uvedla do
světa výstav a všeho ostatního co k chovu patří. Kamila mě seznámila
s Radkou Popkovou (Brakemon). Od které jsem si o necelé tři roky
později vzala pálenou fenku June´s Cherry Brakemon, která se stala
zakladatelkou mého chovu.
V roce 2005 se mi splnil velký
sen, který byl v mém srdci snad už od samého dětství, život na venkově.
Přestěhovala jsem se z hlavního města Prahy do malinkaté osady s velkou
zahradou a nekonečnými polnostmi kolem. Sen, který jsem slibovala nejen sobě,
ale i svým psům. Díky novým možnostem jsem se mohla naplno vrhnout do
chovatelské činnosti a tak jsem si postupně pořídila nové psí kamarády a
poznala mnoho nových lidí, kteří měli v dobrém i zlém vliv na můj další
život.
Psát to špatné není důležité, ale to dobré určitě ano a proto nemohu
zapomenout na osobu, která mě snad nikdy nepřestane udivovat, kamarádku Míšu Severovou
(Tiferet).
Sice nemá kokříky, ale velmi blízké špringšpaněly. Její neustálé studie okolo
psů jsou inspirující a částečně i zavazující. Přeci nezůstanu pozadu! :o) U Míši
je úžasný její optimistický přístup k životu. I když si s ní osud pohrával ne
vždy v dobrém, ona to nevzdala... Je mi líto, že jsme se každá odstěhovala
na jinou stranu od Prahy a tak se nemůžeme vídat tak jak bych si přála.
Velký vliv na můj chov měl i Pavel Šulcek, od kterého jsme si pořídila hned 3 pejsky, černou Briketku z Vejminku, černého psa Don Pedro z Vejminku a zlatou Happy Dermott z Vejminku, která však shodou špatných okolností nemohla do chovu zasáhnout. Avšak Briketka s Pedrem mi ukázali nové obzory v chovu kokršpanělů.
Díky tomu, že mi Pavel předal mnoho ze svých pracně nabytých zkušeností, mohla jsem si v roce 2008 přivézt dospělého psa z Anglie, kterého jsem si vyhlídla na prestižní výstavě Cruft´s, kde vyhrál i svou třídu, zlatého Molkara Tamarillo.
Mou láskou vždy byli čokoládoví kokříci, jelikož má Cherry měla gen pro čokoládové zbarvení, rozhodla jsem se tohoto potenciálu využít, z prvního krytí dánským psem Sheerclever Out of Reach jsem si ponechala čokoládovou Absolute Chocolate Dermott a později si z Maďarska dovezla černého psa s genem pro čokoládové zbarvení Athina´s Product Fixed Surprise. Fixi sice není typově psem odpovídajícím mojí představě, ale jeho rodokmen je zajímavý a jeho potomstvo je solidní.
Moji psi mají ve většině případů složenou minimálně zkoušku vloh, někteří i více, avšak nejen pro to jsem byla v roce 2009 požádána OMS kde jsem členem, zda bych si udělala aprobaci pro posuzování psů na zkouškách z výkonu. Od roku 2010 jsem rozhodčím z výkonu pro malá plemena.
Bez koho by se však toto všechno neobešlo je moje maminka, která mi umožnila mít
doma mého prvního pejska Andyho a později i Cherrynku. Od počátku mi fandila,
milovala mé pejsky a moc se těšila na štěňátka, těch už se ale bohužel
nedočkala... Děkuji maminko a doufám, že mi tam z nebe držíš palce!
A ohromný dík patří mému tatínkovi a jeho přítelkyni Božence mé druhé mamince.
Když maminka navždy odešla, oni byli ti, co při mě stáli. Pomáhali mi uvést do
provozu můj první byt a podporovali mě při realizaci mého snu a to koupi domu.
Nebýt jejich podpory, tak by mi to trvalo mnohem, mnohem déle. I když vím, že si
myslí, že jsem šílená, tak při mně stojí i nadále. O to více obdivu si zaslouží
můj tatínek, neboť psy, větší než je jeho kapesní čivava, nemá příliš v lásce!